Popis
Tužebník patří mezi staré léčivé rostliny, kterých si vážili už naši předkové.
Nyní je v plném květu a daleko široko šíří svou příjemnou nasládlou hořko-medovou vůni.
Je také jednou z velmi oblíbených rostlin mezi hmyzem – přitahuje hlavně včely, čmeláky a motýly, kterým poskytuje cenný nektar, ale zároveň je i živnou rostlinou spousty housenek (např. perleťovce kopřivového „Brenthis ino“).
Dříve se mu latinsky říkalo „Spiraea ulmaria“. Toto označení žije vlastně dodnes a to na docela prominentní úrovni – pod označením aspirin. Tento známý prostředek obsahující kyselinu acetylsalicalovou byl v roce 1899 právě pojmenován podle tužebníku jilmového.
Poznávací znaky
- Tužebník jilmový má rád své nožky v mokru a proto ho nejdeš na podmáčených loukách, v příkopech a podél vodních toků.
- Je až 2 metry vysoký.
- Listy tvoří přízemní růžici, z nich se tyčí často načervenalý, hranatý a olistěný stvol. Ten se v horní části větví.
- Listy se na stvolu střídají a jsou lichozpeřené. Mají výraznou žilnatinu a jsou zubaté, jejich spodní strana je pokrytá bílým plstí.
- Květy tvoří hustý vrcholík krémově bílé barvy. Připomínají květenství bezu černého.
- Po odkvětu se vytvoří drobná semena, která jsou schovaná ve šroubovitě stočené nažce.
Doba sběru
Březen až září
Na vlhkých místech v okolí potoků, řek, v lužních lesích a na podmáčených loukách, do nadmořské výšky 1400 m je velmi hojný
listy, květ, poupata, kořen, semena
Chuť
mandlová, sladko-hořká, rostlina po promnutí uvolňuje sladce medou vůni
Možnost záměny
Zaměnit ho můžeš s tužebníkem obecným, který má stejné využití, ale vyskutuje se u nás jen vzácně a proto se nesbírá.
Účinné látky
Éterické oleje (hlavní látkou je salicylaldehyd), flavonoidy (až 5 %, hlavně quercetin a kaemferol), třísloviny a slizové látky, kyselinu křemičitou, salicyláty, vanilín, kyselinu citronovou, spirein (barvivo) a další |
Vlastnosti
Tiší bolesti a křeče, posiluje, je protizánětlivý, snižuje horečku, je potopudný, močopudný, antibakteriální (ničí bakterie Staphylococcus aureus a Escherichia coli), je antirevmatický, čistí krev, je antibiotický
Pomáhá při
Bolestech i bolestech hlavy, migréně, nachlazení, výtocích, zánětech močového měchýře, problémech s ledvinami, horečce (stejný účinek jako aspirin, acylpirin nebo anopyrin), dně, revmatu, arterioskleroze, akné, vzteklině (podle Dr. Priessnitze – farmakologicky potvrzeno), pálení žáhy, průjmu, nadýmání, léčbě ran, zánětu spojivek, problémech se zažíváním
V léčitelství
Farmacie | využívá kvetoucí nať jako močopudný a potopodný prostředek při nachlazení. Často ho najdeš ve směsích. Jedna ruská publikace popisuje jeho příznivé účinky na léčbu nádorových onemocnění a podporu imunitního systému. |
Homeopatie | ho využívá při léčbě revmatismu, zadržování vody (otocích), akné a při chřipkových onemocněních. |
Lidové léčitelství | ho používá všude tam, kde je nutné podpořit tvorbu moči, při svalovém a kloubním revmatismu a dně. |
Už staří Řekové používali tužebník jako lék na průjem, bílý výtok a vzteklinu. A to především jeho kořen – 15 g kořenu na půl litru vařící vody. Pijí se až tři šálky odvaru denně.
Jeho listy a květy můžeš použít na čaj, tinturu, na péči o pleť nebo třeba na výrobu oxymelu.
Ve výživě
Květ, poupata, plod | Maldé plody stejně jako květy a poupata se hodí k aromatizaci (podobně jako mařinka vonná nebo svízele), k ochucení různých sladkých pokrmů, šlehačky, lihovin, vína, medoviny, piva, bylinných limonád, čaje, surovin na pečení nebo k vylepšení ovocných salátů |
List | Velmi mladé a měkké listy ke kořenění salátů, smoothie, na čaj, vařené s jinou divokou zeleninou jako špenát, sušené jako koření na rybu, do salátu nebo smoothie |
Kořen | V malém množství jako doplněk do vařené zeleniny, polévek nebo jako čaj |
Tužebník jilmový se často používá ve francouzské kuchyni v Bruselu a ve Valonsku. Tužebníkový sorbet se zde servíruje mezi chody nebo na konci jídla jako dezert.
Recepty
0 komentáøù